Jednoduše lze říci, že jsou to různá označení jedné a té samé terapeutické metody. Jedná se o techniku, která má za úkol zmírnit bolest a zlepšit tok lymfy v dané oblasti. Vše se děje na základě ovlivnění kůže a s ní souvisejících vrstev, čímž může být snížen i zánět v postižených oblastech. Samotná aplikace tejpu může být uskutečněna stovkami různých způsobů, kde by každý z nich měl mít jasný cíl a to snížit bolest, zánět, podpořit hojení, optimalizovat výkon, předcházet zranění a podporovat správný oběh. V závislosti na všech těchto zmíněných bodech může tejpování pomoci přirozenému procesu hojení těla.

Tejpování je známé již od 60. let 20. století a dodnes se jím zabývalo mnoho odborníků. Kineziologické tejpování jako takové v roce 1979 představil japonský doktor Kenzo Kase. Od té doby uplynulo již 40 let a tejpování se rozšířilo po celém světě napříč všemi sporty i veřejností. Dlouholetým testováním byl zjištěn pozitivní účinek na kůži, lymfatický systém, fascie, svaly, vazy, šlachy a klouby.

Aby mohl být tejp aplikován, měl by terapeut provést manuální vyšetření svalů, rozsah pohybu, a další speciální ortopedické testy. Na základě získaných informací a následnému vyhodnocení lze aplikovat kineziologický tejp pro ovlivnění postižené oblasti. 

Tejpování lze využít i v přítomnosti otoku, kde se aplikuje tzv. lymfatický tejp, který napomáhá lepšímu vstřebání otoku a tím urychlení hojení postiženého místa. Dále jsou také známy pevné tejpy, které mohou být využity při vadném držení těla či skolióze. Nebo kros tejpy, které se používají na spoušťové nebo akupunkturní body a díky svému designu srovnávají tok lymfy a energie. Mohou být využity i na modřiny a otoky.

I když je na internetu mnoho návodů, jak si můžete jednotlivé partie zatejpovat, lepší způsob je nechat si tejp aplikovat odborníkem z řad fyzioterapeutů nebo osobou, která absolvovala kurz tejpování, případně se zeptat, jak si můžete pomoci sami doma.