Pokud mluvíme o skolióze, je řeč o onemocnění páteře, které se nejvíce vyskytuje u dětí a dospívajících. Jedná se o patologické zakřivení páteře mimo její fyziologický průběh.

Při pohledu z boku tato patologie nebývá viditelná, můžeme pouze pozorovat vyrovnání či zvětšení tzv. kyfózy a lordózy. Páteř by měla z profilu tvořit písmeno S – prohnutí v oblasti krční páteře, vyhrbení v oblasti hrudní páteře a prohnutí v oblasti bederní páteře. Díky tomuto tvaru funguje lidská páteř jako pomyslná pružina tlumící veškeré nárazy a pohyby každodenního života. Zaměříme-li se na patologické postavení páteře v rámci skoliózy, jde o zakřivení páteře vpravo nebo vlevo mimo svou osu při pohledu na tělo zezadu. Dále bývají jednotlivé obratle, tvořící patologický oblouk, vůči sobě rotovány a mohou měnit svůj tvar, čímž může být ovlivněno i předozadní zakřivení páteře. Tyto změny bývají patrné na RTG snímku páteře a kombinací všech těchto změn dochází k přestavbě páteře ve třech směrech, proto lze skoliózu brát jako trojrozměrnou poruchu.

Skoliózu můžeme rozdělovat podle věku, oblasti a orientaci zakřivení či velikosti úhlu. Je-li toto onemocnění diagnostikováno do 3 let věku označujeme jej jako infantilní, do 10 let juvenilní a do 20 let adolescentní. Oblast se určuje podle oddílu páteře, ve kterém se stranové vychýlení vyskytuje. Např.: bederní oblast, často kompenzovaná protichůdným vyosením v hrudní oblasti nebo naopak. Jindy může být páteř vychýlena v oblasti přechodu hrudní páteře na bederní (Th/L přechod). Orientací je poté myšlena strana, kterým směrem se páteř uchyluje – vpravo/vlevo. Úhel skoliózy pak označuje velikost a závažnost skoliózy. Při menší velikosti úhlu je doporučeno pravidelné cvičení, při větší velikosti úhlu mohou být použity i korekční pomůcky (korzety), v těžších případech může být indikována i operace. 

Součástí skoliózy je i asymetrické napětí svalových skupin v oblasti páteře. Zvýšené svalové napětí (hypertonus) bývá na straně, kde je vrchol oblouku, naopak na straně druhé bývá svalové napětí snížené (hypotonus). Páteř je “přitahována” hypertonními svaly na svou stranu, čímž vzniká patologický oblouk. Tyto asymetrické změny jsou mnohdy zjistilené palpačně (pohmatem), kdy na jedné straně páteře cítíme tužší svaly a na straně druhé měkčí – zvýšené/snížené svalové napětí. Dále mohou být přítomny i další asymetrické změny a to zejména v podobě nestejné délky dolních končetin často v kombinaci s patologickým postavením pánve.

Pro zjištění přítomnosti skoliózy se v diagnostice používá obyčejný předklon páteře, kdy v případě skoliózy vidíme rozdílný tvar pravé a levé poloviny zad. Na straně vrcholu oblouku bývají záda více prominující oproti straně druhé. Tento prominující svalový val se označuje jako gibbus. Pro dostatečnou diagnostiku se vždy doporučuje návštěva lékaře nebo fyzioterapeuta. 

V rámci cvičení je potřeba se zaměřit na všechny jednotlivé obtíže, které jsou součástí této diagnózy. Svaly se sníženým svalovým napětím je potřeba aktivovat, svaly se zvýšeným napětím uvolňovat a protahovat. Snahou je zachovat co největší funkci a hybnost páteře všemi směry a nejlépe navrátit hybnost tam, kde je kvůli skolióze omezena. Terapie se může opírat o mnoho cvičebních metod a konceptů. Využít lze prvků z metody ACT, konceptu Spiraldynamik, DNS profesora Koláře, Vojtovy metody, Klappovo lezení, senzomotorické stimulace, jógy a dalších. 

Všeobecně platí, že nejdůležitější je včasná diagnostika a následná terapie. Čím dříve se začne se skoliózou pracovat, tím je lepší prognóza do budoucnosti.