Pro mnohé cizí slovo, které není jednoduché vysvětlit, nebo si pod ním představit něco konkrétního. Pokud si tento pojem rozdělíme, vzniknou nám dvě slova, která lze přeložit a trochu se přiblížit samotnému významu. První slovo je psyché, které znamená duše. Druhé slovo soma lze přeložit jako tělo. Z toho nám vyplývá, že psychosomatika se zabývá vztahem těchto dvou sfér. 

Jedná se o stav, kdy psychické stresy nepříznivě ovlivňují fyziologické procesy našeho těla. Každodenní vystavování stresovým situacím vede k nadměrné aktivaci nervové soustavy a žláz s vnitřní sekrecí, což se postupně začne negativně projevovat na našem těle. Následně vzniká tzv. psychosomatická porucha, též psychofyziologická porucha, což je stav vyvolaný psychickými stresy, které ovlivňují fyziologické fungování lidského těla a mohou vést až do bodu úzkosti. Emocionální stav člověka často ovlivňuje fungování jednotlivých orgánů těla. Například ve vzteku mnohdy dochází ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení pulsu i dechové frekvence. Pokud vztek pomine, dochází ke zklidnění těchto změn. Jeli však vztek každodenní součástí lidského života (chronický vztek), může být dlouhodobě změněn krevní tlak, puls i dechová frekvence a další orgánové funkce, čímž dochází k narušení harmonie a vzniká zmiňovaná psychosomatická porucha. Vztek není jediným příkladem vzniku psychosomatických obtíží, tím vůbec nejčastějším je vystavování se dlouhodobému stresu v rámci zaměstnání, ale i osobního života apod. 

Obtíže spojené s naší psychikou se mohou promítnout na jakékoliv části našeho těla. Mezi nejčastěji postižené oblasti patří svaly šíje a s tím spojené bolesti hlavy, žvýkací svaly a další. Velmi důležitou součástí léčby těchto obtíží je uvědomění si důvodů, které nás ovlivňují v každodenním životě. Nalézt příčinu náhle vzniklých bolestí. V mnoha případech se doporučuje kombinace farmakoterapie a psychoanalýza. V rámci fyzioterapie lze pracovat se vzniklými bolestmi a pohybovými komplikacemi omezující běžné fungování. Mnohdy je samotný fyzioterapeut v pomyslné roli “psychologa.” V méně závažných případech se mohou pacienti naučit zvládat stres bez léků.